TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 1.5. Svátek práce

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Pokušení
Autor: Jitulka (Občasný) - publikováno 18.10.2001 (20:55:40)

Konečně smířená s osudem!
Trvalo mi to tak dlouho
než jsem byla připuštěna pochopit
Díky, Pane...
Vděčnost a pokora jsou mocnější než láska...
Já vím, Pane...
Však proč stavíš mi do cesty
toho MUŽE?
Pane?!!! Copak nevíš, že ON je osudový?
Ty přece víš všechno, Pane...
On musel přijít
On z hloubi mé krve na mne zřel
Pokušení ďáblem
mne svede na cestu do pekel...

Poznámky k tomuto příspěvku

farářskej (Občasný) - 18.10.2001 > Básnička je to hezká, taková ze života; znám to sám. Vždycky jsem se chtěl stát takovýmhle osudovým mužem... no, zatím to nějak nevychází... "připuštěna pochopit" mi přijde jako docela krkolomnej obrat, možná by se to dalo nahradit něčím jednodušším - jako třeba "než mi bylo dáno pochopit" nebo tak něco. No, aspoň já bych to tak napsal, ale to by byla jiná básnička, že...		Body: 5

		<reagovat

Ilona (Občasný) - 19.10.2001 > My jsme ve stáji připouštěli chovný klisny... Teda, at mi poeti prominou. Co se básně jako celku týče, je v ní pro mě až moc "přePánováno". Ďábel - Pán, černá - bílá.. A co to, mezi tím? Navíc i strofa "z hloubi mé krve na mě zřel" mi připadá více než poetická, anatomická.		Body: 1

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + deset ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game